JAK VYBRAT ELEKTROKOLO

 

 Zde jsou zásadní otázky, které by si měl každý ujasnit, než si půjde koupit elektrokolo:

Pro koho bude elektrokolo určené?

Jiný tvar rámu bude vhodný pro babičku, která má problém přehodit zvednout nohu na pedály natož aby přehazovala nohu na vysokém rámu, a pro pro aktivního člověka, který nemá žádné pohybové omezení. Jiný rám často volí ženy, jiný muži a často se můžeme setkat s rámy vhodnými pro oba - tzv. UNISEX.

Kde budu chtít na kole primárně jezdit?

Z tohoto důvodu máme kola dělaná na městská, krosová, trekingová a horská (ty mají ještě další samostatné dělení). Aby jsme to uvedli na dobrou cestu :-) - to, že si pořídíte kolo na městském rámu Vás neomezuje pouze na jezdění po městě, ale charakteristikou je vhodnější pro časté zastavování a sesedání. Zatím co kolo na horském rámu bude mít výhodu v terénu, díky větší pevnosti rámu a ergonomií posezu lepší ovladatelnost. Nikdo však neříká, že s městským kolem nemůžete do terénu. Naopak velké značky udávající směry cyklistiky jsou si toho vědomi a dělají elektrokola na rámech s nízkým nástupem (městské kolo) ve výbavě a geometrii horského, aby umožnili dlouholetým aktivním cyklistům jezdit a v pokročilém věku, nebo v době, kdy přijde nějaké zdravotní/pohybové omezení.

Kolik kilometrů budu chtít pravidelně jezdit na jedno nabití kola a jaká je pravděpodobnost, že budu tuto vzdálenost chtít/nucen překonávat?

Vždy když se nás zákazníci zeptají jaký bude jejich dojezd na tom či onom kole tak se malinko orosíme a řekneme něco ve smyslu "A jak moc budete tomu kolu pomáhat?". Jiný dojez bude mít člověk, který je poloprofesionální cyklista, na kole jezdí 4x týdně a má fyzičku na to ujet 100 km a více na jeden zátah a jiný dojezd na stejném kole bude mít člověk, který se pohybu věnuje silně rekreačně a chce od elektrokola, aby mu umožnilo vyjet si s partou přítel 2x za léto na výlet. Faktorů, který toto ovlivňují je více než dost a pro příklad zde uvedeme jen ty nejzásadnější: fyzická zdatnost jezdce, hmotnost jezdce, kopcovitost trati, povrch cesty/necesty kterým se pojede atd...

Nicméně letitými zkušenosti a zpětnými vazbami od našich zákazníků jsme schopni poradit to nejvhodnější pro jejich použití.

Pokud mám ujasněno kdo, kde, kdy, kolik a jak tak přichází poslední důležitá otázka a to zda koupit středový motor, nebo nábojový?

Nejběžnější otázkou je - který z těchto systémů pohonu je lepší? Na to neexistuje exaktní odpověď, protože každý má nějaké výhody a nějaké nevýhody, nicméně obecně vzato se říká, že lepší je středový motor, který má více výhod, než nevýhod a jeho potenciál využije více cyklistů. 

nábojový motor:

+ levnější pořizovací cena

+ nenutí vás po rovinách silově zabírat

- v kopcích ztrácí tah díky neměnnému převodu

- kratší dojezd se stejnou kapacitou baterie než na středovém

středový motor:

+ motor má se stejnou baterií větší dojezd než na nábojovém, díky udržování motoru v optimálnější otáčkách řazením

+ řazením na přehazovačce měním výkon motoru za sílu v tahu lehkým převodem, nebo těžký za rychlost jako, když běžně řadíte pro sebe na normálním kole

+ na nejlehčí převod zvládne vyjet téměř každý kopec a tak nemusíte slézt z kola ani v alpách :-)

+ torzní senzor - jedná se o senzor, který snímá jak silně šlápnete do pedálů a "zkroutíte" středovou osu a na základě tohoto údaje pomůže předá údaje kolu aby pomohlo více nebo méně podle potřeb cyklisty

- větší pořizovací cena

Poslední a neméně zásadní otázka bude na finance. Jiné kolo pořídím za 20.000,- a jiné za 200.000,- a které bude to pravé?

Toto vždy vyžaduje osobní přístup, ke každému zákazníkovi, protože málo kdo si může dovolit utratit 200.000,- za kolo jen proto, že chce. Určitě je vždy zapotřebí přihlédnout k možnostem zákazníka a pomoci mu vybrat vhodný poměr ceny x kvality v dané cenové kategorii s ohledem na jeho přání a využití kola.